Dech jako mocný nástroj k regulaci nervového systému

Dýchání je jednou z mála funkcí autonomního nervového systému, kterou máme schopnost ovlivňovat vůlí. Od momentu, kdy se poprvé nadechneme, až po náš poslední výdech, bereme dech jako něco tak samozřejmého a automatického, že nás ani nenapadne, jaká kouzla se s ním dají tvořit. Do vlastního dýchání přinášíme velmi málo vědomí a tím se připravujeme o skvělou možnost využít dech jako účinný nástroj pro samoregulaci a uzdravování.

Když jsem poprvé slyšela o transformačním dýchání, vůbec jsme neměla tušení, o co jde. Slyšela jsem o ledovém muži, o Holotropním dýchání, ale to bylo asi tak vše. Pořádně jsem ani netušila, co si mám pod pojmem „transformační dech“ představit. Možná je to pro Vás stejné… Možná už jste o transformačním dýchání slyšeli, ale vlastně nevíte, co očekávat od dechové seance, nebo jak můžete pracovat s dechem sami doma tak, abyste podpořili své zdraví a klidnou mysl?

Co je transformační dech?

Je to prožitková studie a praxe, která zahrnuje různé dechové techniky používané jednotlivě i ve skupinách k sebeuvědomění a zlepšení fyzické, emocionální i duševní pohody. Některé formy transformačního dýchání poskytují přínosy pro kardiovaskulární zdraví, duševní zdraví, pohodu a imunitu, některé formy dechové práce zase regulují a vyvažují autonomní nervový systém.

Svět transformačního dechu je rozmanitý v množství přístupů a škol. Určitě jste slyšeli o Pranajámě, Gigongu, Wim Hof metodě, Holotropním dýchání, pochopitelně i o transformačních dechových meditacích a možná i o Soma dechu, nebo Rebirthing.

Dýchání je jedním z nejrychlejších ukazatelů našeho stavu mysli a vyváženosti našeho emočního a mentálního zdraví. Při úzkosti se náš dech zrychluje, stává se povrchním, nejde do hloubky. Pokud jsme uvolnění, každý nádech je pevný a hluboký. Když se podíváme na novorozence, vidíme, že se při dechu pohybuje bříško, hrudník je otevřený a žebra se hýbou v synchronizaci s břichem. Většina dospělých takto ale nedýchá.

Jak vlastně dýcháme?

Velmi často dochází k chronickému předýchávání, které je způsobeno zvykem dýchat ústy. Domněnka, že ústy nadechneme více vzduchu a tím pádem i kyslíku, je opravdu mylná. Dýchání ústy vede ke krátkým a rychlým nádechům a výdechům. Můžeme také dýchat nedostatečně, pokud dýcháme mělce. Nádech se dostane pouze do horní části hrudníku. Správné dýchání je rytmické, klidné, pomalé a ideálně není ani slyšet.

Nadechněte se teď, zaměřte na chvilku pozornost ke svému dechu. Jaký způsob dechu je Vám přirozený? Proplouvá dech větší částí těla, skrz nos do spodních žeber a postupně otevírá celý hrudník, který je uvolněný, nebo zůstává v jednom místě a máte problém se donadechnout, nebo klidně vydechnout?

Většina z nás používá jen velmi malou část svého celkového objemu plic – průměrně někde mezi 20-50%. Tolik životadárného kyslíku, který bychom si mohli dopřát, pokud bychom zlepšili způsob dýchání…

Dechová praxe

Existuje mnoho různých přístupů k dechové praxi. Můžete začít jen tím, že budete svůj dech používat jako nástroj k soustředění, nebo k meditační praxi. S každým nádechem a výdechem, kterému věnujeme plnou pozornost, se stáváme vědomi také svého těla a ducha. Pomalu začínáme vědomě zpomalovat svůj srdeční tep. Při zpomalování svého srdečního tepu si můžete všimnout, co se stává s Vaším dechem. Možná pozorujete hlubší výdech, jak se parasympatický nervový systém začne uklidňovat. Možná si všimnete přirozeného instinktu zavřít ústa a hlouběji dýchat.

Vědomé dýchání je důležité, protože může udělat velký rozdíl nejen ve zdraví, ale také v tom, jak se cítíme. Ti, kteří zažívají úzkost, už pravděpodobně vědí o obtížích, které mohou mít s dechem během stresového momentu nebo panického záchvatu. Ti, kteří zažívají pravidelné období deprese, si mohou všimnout, jak se dech stává mělkým a dech jako odraz životní síly slábne, člověk se cítí unavený a doslova bez života. Ti, kteří se stále stresují, si mohou všimnout potřeby, jako by hledali způsob, jak se více nadechnout a stále mají nedostatek vzduchu. Kdo používá inhalátor, tak pravděpodobně zažil při stresu potřebu po něm sáhnout.

Co můžete udělat, abyste se naučili pracovat s dechem a přinesli více vědomí této úžasné výměně kyslíku a oxidu uhličitého skrze Vaše tělo?

Existují tisíce dechových technik, jedna silnější a výkonnější, než druhá. Ale tím nejzákladnějším a nejdůležitějším je zastavit se a klidně se nadechnout. Prostě jen vnímejte, jak Vámi proudí dech. Nepřemýšlejte o žádné technice, jen buďte s dechem. Začněte dávat svému dechu pozornost. Klidně pár minut denně. Vědomý dech je branou k přítomnému okamžiku. Čím více vstupujeme do přítomného okamžiku, tím více žijeme tady a teď. Vědomý dech je praxe i životní styl. Je to něco, co jsme zapomněli a co se znovu učíme. Pokud Vám mysl stále posílá podněty, jednoduše se vraťte k přirozenému rytmu svého dechu a znovu k němu zaměřte svoji pozornost.

Můžete také začít s některými dechovými praktikami, které jsou známé z Pranajámy. Střídavý dech je jedním z mých velmi oblíbených dechových cvičení. Ujjayi dýchání je dalším, které velmi doporučuji.

Moje srdcovka a cvičení číslo jedna je rozhodně Harmonizační dech, kde praktikujeme koherentní dýchání, které dostává do rovnováhy činnost srdce, mozku a celého těla. Nahrávku harmonizačního dechu si můžete stáhnout tady.

Naše tělo nemá žádné přirozené receptory pro kyslík a impuls k dýchání pochází z vyšší úrovně oxidu uhličitého v buňkách. Zvýšená úroveň oxidu uhličitého dává tělu signál k dýchání. Instinktivně dýcháme, abychom do těla přivedli kyslík, který snižuje úroveň oxidu uhličitého (oba plyny potřebujeme, abychom žili dobře).

V transformační dechové praxi, jako jsou Breathwork meditace, Holotropní dýchání, Rebirthing apod., se využívá technika dechu CCB (vědomé propojené dýchání), během které jsou úrovně kyslíku a oxidu uhličitého rychle a velmi intenzivně ovlivněny, což může vést k řadě fyziologických a emočních pocitů. Tyto pocity se pohybují od suchosti v krku, pocitu lehkosti, tepla, chladu, mravenčení kolem úst a v oblasti končetin a v některých případech se mohou projevit jako křeč v rukách, což také nazýváme tetanií. Všechny tyto pocity mohou být regulovány tím, že si uvědomíme změnu svého dýchání, tedy že začneme naslouchat svému tělu a máme schopnost řídit své dýchání a tempo, které by mělo být pohodlné. Když se uvolníme do procesu dýchání a začneme dechu důvěřovat, dech nás vezme do hlubokých míst, kde je možné uzdravení, emoční uvolnění, uvolnění traumatu, pochopení sebe a svého bytí. Techniky transformačního dechu mohou být využity k uvolnění traumatu, které bylo uloženo v těle, a k setkání se se sebou, k přeměně myšlenek, pocitů a emocí, které mohou být pro nás obtížně dostupné jinými způsoby. Já říkám, že v těchto procesech je možné cokoliv. Dech nás vždy vezme tam, kam jsme připraveni jít.

Transformační dech je hlubší úrovní dechu a je vhodnou praxí, pokud je prováděn pod vedením zkušeného facilitátora. Naopak dechová cvičení uvedená výše jsou úžasnou a snadnou denní praxí, stejně jako můžeme sami praktikovat dýchání nosem. Vědomý dech se pak stává stabilizujícím zdrojem ve Vašem životě.

Použitím dechu k vytvoření pohybu v našem systému začínáme často „vidět to neviditelné“. To nám může pomoci uvědomit si, co stále ovlivňuje náš nervový systém. Uvědoměním vytváříme prostor k uvolnění prožitků a tím k uzdravování se. Abych to shrnula, dýchání může být použito jako transformační nástroj při našem emočním zpracování prožitků, nebo jako nástroj k posílení našeho imunitního systému a zdraví.